Jak konzumní společnost vytváří ekologickou katastrofu?

Jak konzumní společnost vytváří ekologickou katastrofu?

Ekologie zažívá ve své paměti zdaleka nejlepší časy. To je jasné. Je těžké se jen přiblížit k tomu, abychom našli dobu, kdy jsme byli tak blízko kolapsu jako nyní. A není se vůbec čemu divit. Světový systém, ve kterém se nyní nacházíme, je hlavním faktorem přispívajícím k rozkladu ekosystému, ve kterém vy i já existujeme. Žijeme přece v době konzumu.

A pro lidi je vždy snadné nenávidět nějakou velkou společnost, která vypouští do atmosféry tuny toxického smogu, chemikálií, výrobního odpadu a všeho ostatního, co má škodlivý vliv na naši ozonovou vrstvu, vyvolává nárůst globálního oteplování a přináší ekologickou katastrofu blíž a blíž. Vzpomeňme si tedy, jak jsme reagovali, když jsme v novinkách narazili na fotky nebo videa, která nám ukazují, jak byl do říčky vysypán další příval chemického odpadu, se slzami v očích vzpomínáme na naši zelenou kouli, kterou tak milujeme, na kterém žijeme a jsme připraveni vyrazit s pěnou u úst zničit všechny nežádoucí, kteří nám berou náš milý domov.

V takových chvílích všechny problémy ustupují do pozadí a my už odmítáme používat ten či onen produkt... Dokud neuvidíme reklamu na nějakou neuvěřitelně „cool“ vychytávku, která se nám bude určitě hodit . Možná není nijak zvlášť kvalitní, vyrobený z nějakého chemického plastu, ale opravdu si ho chceme pořídit. Potřebujeme ho! A tak se stáváme právě těmi lidmi, kteří přispívají k rozkladu planety.

Jak funguje konzumní společnost?

Konzumní společnost. Zní to neuvěřitelně hrozivě, co vám tady budu říkat. Když to slyšíme, představujeme si zombifikované masy sledující nějakou podobu suchých dávek, seřazující se. A po obdržení očekávané věci se stejná společnost pustí do práce, aby mohla platit stejnou podmíněnou dávku.

Ale ve skutečnosti obrázek není tak hrozný. Koneckonců, ty a já nejsme součástí zombifikované masy, že? Jsme normální lidé, kteří normálně fungují, pracují nejen proto, aby něco spotřebovali, ale aby zaplatili potřebné potřeby. Jsme obyčejní lidé! Prostě všichni tvoříme konzumní společnost.

Nemá smysl strkat hlavu do Baudrillardovy práce, důkladně rozebírat, co je konzumní společnost, její funkčnost, cíle, motivace, přínosy i škody. Ne. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Není třeba chodit daleko, protože můžeme začít s jednoduchou introspekcí.

Důležitá poznámka. Jste-li zastáncem askeze, radujte se z maličkostí, co vám příroda a „osud“ řekněme nadělí, pak nejste složkou statistiky. Můžete klidně vydechnout. Nerozkládáte naši přírodu, ale naopak se vracíte k počátkům, vzdáváte se požitků života, odmítáte toto spotřební zboží a žijete tak, jak chcete žít.

Ale s většinou není všechno tak jednoduché. Vzpomeňte si na několik posledních cest do obchodu. Koneckonců to nebyly nějaké malé body, kde jste šetřili naplno, že? Ne, cesta vedla do velkého supermarketu, ve kterém je sortiment mnohem vyšší. A co víc, samotný proces nákupu je pro vás jako zábava. Nenakoupíte minimální množství zboží, které potřebujete, koukáte dále, tzv. v potěšení. Vyberete si produkt, který pro vás není nutný, a děláte to jen proto, abyste potěšili sebe sami.

Nebo máte dotaz ohledně nákupu oblečení. V současné době se oblíbeným trendem staly sekáče neboli second handy, kde se dají sehnat nádherné věci za extrémně nízkou cenu. Neméně lidí však chodí do oficiálního značkového obchodu, aby našli kvalitní oblečení, které chtějí. A jde jen o kvalitu? Koneckonců, chceme si vyzkoušet určitý styl, chceme na sobě vidět módní logo, chceme vypadat tak, jak je to právě teď považováno za módní.

A tak velmi často jsme ochotni utratit poslední peníze, abychom získali imaginární potěšení, které nám dlouho nevydrží, ale stejně to děláme. 

Ale konzumní společnost má své jezdce apokalypsy, kteří umožňují velkým značkám růst, jít dál a rozvíjet své metody  v ovlivňování lidí.

 

Cílená reklama už není pro nikoho novinkou. Stačí si vzpomenout na produkty z Ikea, všude na vás vyskakují cedulky  s dostupnou cenovkou a produktem na skladě. Ale ani o to nejde. To je menší zlo, které nás už ani netlačí k nákupu. Zasévá určité pochybnosti o proveditelnosti nákupu, přenáší tuto myšlenku na běžící pás a pokračuje ve svém vývoji. Ale stojí za to mluvit o nesrozumitelných myšlenkách z reklamy.

Konzumní společnost byla mírně deformována. Inzerenti již nemusí do každého titulku uvádět, že produkt je „kvalitní“, „praktický“ a „spolehlivý“. Ne. To už nikoho nezajímá. Bylo to populární v dobách amerického snu, kdy všichni chtěli být stejní, ale bylo lepší mít věci, které vynikají kvalitou. Nyní jsme přešli do rozmaru.

Vezměte si moderní módní přehlídky, moderní reklamy značek a služeb. Která většina nyní dbá na kvalitu, je-li třeba navenek vyniknout? Člověk se totiž teď snaží být nejen lepší, ale i jiný. Ve společnosti přátel si každý klade za cíl vytvořit takový styl, který bude jedinečný, koupit si takovou věc, která nebude dostupná ostatním. A nedej bože, když se nakonec ukáže, že věc není originál. Některé společnosti uspořádají skutečný audit nových věcí svých přátel ve snaze nachytat ho že nosí padělek.

A ano, spouští se jakási reklama. Je potřeba ukázat někomu, kdo je jiný. Takový člověk „X“, který splní touhy moderního člověka po určité jedinečnosti a jakémsi protestu. Lidé, kteří se budou takto oblékat, budou sloužit jako nezávislá reklama na značky a produkty.

To platí i pro potravinářské výrobky, kdy je ve videoreceptech použita určitá značka, kterou se pak křečovitě snažíte najít v nejbližším supermarketu.

Výběr a cenovky

Společnost konzumu je společností výzvy. Velmi snadno se nám stane, že se necháme jakkoli nachytat, necháme se nachytat podivnou a svérázně agresivní reklamou, ve které ve skutečnosti žádná reklama není. Když vidíme někoho, jak si v obchodě vyzvedne něco drahého, co je mimo naše cílové cenové rozpětí, chceme vidět, co to je, a naléhavě se rozhodneme, že to potřebujeme. Koneckonců, může to být drahý a elitní produkt, to by mohlo být to, co nám tak dlouho chybělo. A pak, když se vrátíme domů, budeme se cítit povzneseni, podvědomě si budeme myslet, že jsme ve společenském žebříčku stoupali a nyní jsme zařazeni do společnosti milovníků, řekněme, worcesterské omáčky. A to i přesto, že netušíme, kam ji zařadit a v jakém pokrmu bude hrát správnými barvami.

Vysoká cenovka se pro nás stala tichým garantem kvality. To platí pro výběr vybavení, oblečení a potravin. A také, když v pozadí vidíme levné zástupce stejné části zboží, pak si prostě nemůžeme upřít potěšení z toho, že si pořídíme nějaký ten „šik“ kousek,  když je nějaký levný produkt perfektně propagovaný, viděli jsme ho na hromadě videí, viděli jsme, jak to berou "renomovaní" představitelé naší společnosti, tak si ho vezmeme a budeme rádi, že jsme mohli ušetřit a získat něco kvalitního.

Touha odlišit se od ostatních

Pro konzumní společnost je důležité, aby se cítila spojená s něčím velkým, něčím větším. A proto místo levných a jednoduchých vymožeností nakupují takové zboží, které je vyrobeno ručně, bez použití zbytečné chemie a které nezatěžuje životní prostředí. Je to pro ně důležité. Jediným problémem je, že tento způsob výroby je mnohem dražší a mnohem časově náročnější.

 

Představují se zde ale i velké firmy, které vytvářejí malé dceřiné společnosti, které pracují zdaleka ne těmi nejekologičtějšími metodami, ale deklarují, že vyrábí řemeslné výrobky a nijak neškodí životnímu prostředí. Bylo to provedeno pouze za účelem zvýšení cenovky 1,5-3krát a získání dalšího zisku od důvěřivých kupujících, kteří upřímně věří, že jsou stejnou menšinou, která pomáhá zlepšovat ekologii naší planety tím, že kupuje přesně takové produkty.

Proč je tady ekologie?

Dalo  by se řící, co má ekologie společného s tím, že utrácíme ,abychom potěšili naprosto každý rozmar, když absolutně nemáme možnost si odpovědět „NE!“? Všechno je tak snadné. Velké firmy vidí, že lidé koupí cokoliv, hlavní je, jak to prezentovat.

V tomto ohledu se rychlost a množství výroby určitého produktu mnohonásobně zvyšuje. Továrny začínají pracovat na plný výkon. Ano, teď to bude banální, ale touha vnutit nám co nejvíce různého zboží vyvolává zvýšené emise smogu a různých chemikálií do atmosféry, řek a oceánů. Tohle už vidíme.

Společnost přichází s mnoha triky! Co stojí za nedávný případ, kdy nepříliš známá korejská značka kosmetiky začala uvolňovat originální micelární vody v biologicky odbouratelných obalech. Pouze pod biologicky odbouratelným obalem byla jednoduchá plastová láhev, která našemu systému dost škodí.

A co víc, i přes neustálé zdražování zboží ho lidé kupují dál! To není vůbec překvapivé, protože nakupování zboží, které dává pocit uspokojení, se stává zvykem, což u spotřebitelů vyvolává určitou psychickou závislost. A pak se s nárůstem výrobní kapacity zhoršuje kvalita práce a regulace různých bezpečnostních norem. Regulace činnosti zaměstnanců a emise nebezpečných látek leží zpravidla na bedrech zaměstnanců, kteří, aniž by se jim dostalo viditelného zlepšení pracovních podmínek, začnou nedbale zacházet s nakládáním s potenciálně nebezpečnými látkami.

Hlavním problémem je, že konzumní společnost podporuje tvorbu většího množství určitého produktu, přičemž pracovní podmínky se mnohonásobně zhoršují a začíná zavádění nových výrobních kapacit. Nákup zboží od firem, které mají nejen zlepšené pracovní podmínky pro své zaměstnance, ale jsou citlivé i na ekologickou otázku výroby, je pro mnohé zdrcující. Opět mnoho velkých firem vytváří také produkty, které jsou pseudoekologické a v žádném případě stav přírody nezlepšují, ale pouze zintenzivňují.

Konzumní společnost ale neovlivnila jen nás, obyčejné lidi. Platí to i pro firmy. Jen oni mají tuhle, řekněme, zlatou horečku. Ceny zboží rychle rostou a lidé kupují pořád všechno! Každý se nutně potřebuje do takové hry zapojit a vytvořit si vlastní nové značky, které lze propagovat a získávat peníze.

Jsme vinni za ničení ekologie?

Samozřejmě můžete spojit ruce, běhat v kruhu a uvědomit si svou velkou vinu před přírodou a planetou jako celkem. Jsme však jen lidé. Jsme prostí spotřebitelé, kteří kupují to, co nám dělá radost v tomto už tak zlém světě. Hlavní otázky by měly být položeny společnostem, které dělají vše pro to, aby nám tuto radost prodaly.

Prodávají radost pod rouškou ochrany planety, prodávají radost pod rouškou, že nám udělují status jedinečné lidské bytosti. A my nabíráme stopu, následujeme ji. Příliš pozdě si ale uvědomujeme, že jde o uhlíkovou stopu, která pomalu ničí naši planetu. Již nyní v Kanadě, která je považována za docela chladnou, lidé umírají na abnormální horko.

A to se neděje kvůli nám, ale kvůli podvodu. Snažíme se kupovat takové zboží, které je zaměřeno na uspokojení našich potřeb, našeho ega, ambicí a zároveň směřuje k ochraně planety. Nikdy si ale nemůžeme být jisti, že toto zboží takové je. Jsme prostě zvyklí si myslet, že děláme správnou věc, nevěnujeme pozornost tomu, že v našem košíku je kromě ekologického zboží další lahůdka od velké korporace, zakoupená v obrovském supermarketu.